Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Strýčkova přítelkyně z bufetu

Bylo už k večeru, když celá naše rodinka stála u okna pokoje a sledovala skrytě, za záclonou, příjezd strýčkovy staré Elizabeth (škoda 120). Po třídenní známosti si stěhuje svoji novou přítelkyni, se kterou se seznámil v nádražním bufetu, tak trochu za našeho přičinění, k sobě do domečku.

Vystoupili z auta a strýček pomáhá Bohunce se zavazadly.

"Dovezla si dva kufry a jednu cestovní tašku!", hlásí brácha a přitom mě tlačí ramenem na maminku.

"Au, Aleši to bolí, uhni já nic nevidím", křičím na něho.

"Takhle z deseti metrů a přes záclonu vypadá hezká a docela mladá", zhodnotí předběžně vzhled neznámé ženy v kabátu maminka.

"Myslela jsem, že si toho doveze víc, když se stěhuje z podnájmu k strejdovi", povídám rodině.

"No jo ségra, kdyby ses stěhovala ke chlapovi ty, tak by musel přijet dvakrát kamion, aby všechny tvoje milované věcičky odstěhoval", povídá s posměškem v hlase bratr Aleš.

"Neboj Alešku, já se hned tak stěhovat nebudu, tu radost ti neudělám!", reaguji zvýšeným hlasem na jeho narážku.

"No jo, kdo by tě taky chtěl takovou krávu, plochou jak žehlící prkno a ještě ke všemu tak hloupou jak opici!", povídá posměšně můj o pět minut starší bratr, který si právě teď ode mně vykoledoval nečekanou ránu pěstí do nosu.

Zase musel zasahovat tatínek, který nám pohrozil zákazem sledování televize na dobu neurčitou. Zabralo to, ale kvůli slovní přestřelce jsme už s bráchou viděli pouze zamčená vrata Béďovy garáže.

Táta naše utajené sledování za záclonou ukončil větou: "Děti, vaše nová tetička je z velice chudých poměrů. Jistě všichni dobře znáte velice silné sociální cítění našeho milovaného strýčka Bedřicha. Musíme rychle něco vymyslet, než ho ta "KU.VA" vyžene z domečku po našem dědečkovi.“

"No tatínku, jak to mluvíš před dětmi, že se nestydíš!", napomíná maminka našeho otce, který situaci vystihl velice správně.

"Třeba se pleteš, třeba je opravdu v nouzi. Strýček říkal, že nemá kde bydlet. Možná si tady najde práci a rozveselí strýčkův osamělý život", povídám nejistě.

Vím, že to určitě nebude ten případ, když se s ním hned první den vrhla do náruče.

Marně jsme týden čekali, že nás strýček představí své nové přítelkyni. Ba právě naopak, strýček dokonce začal zamykat vrátka. Ani jsem nevěděla, že k nim existuje nějaký klíč. Byli jsme zvyklí chodit za Béďou několikrát za den. I strýček k nám chodil velice často, jen tak "na pokec".

"Když nikdo nezná pravidla slušného chování, půjdeme se představit sami", povídá tatínek.

"A na to seznámení si s sebou vezmeme láhev červeného vína", dodává naše maminka.

Vzali jsme s sebou taky maminčinu bublaninu, to abychom měli na návštěvě co jíst. Tatínek si chtěl původně na to seznámení obléct i sváteční košili, což mu nakonec máma rozmluvila pod záminkou neformálnosti návštěvy.

Byla neděle odpoledne a strýček byl zcela určitě doma. Proto nás překvapilo, že jsme museli tak dlouho čekat u branky, než nám přišel otevřít. Nebyl moc nadšený z naší návštěvy, ale odemkl nám a pozval nás dál.

Celým domem se nesl štiplavý zápach připálené cibulky. Strýček měl asi dneska nějaký parádně nezdravý oběd...

"Tak dovol, Bohunko, abych ti představil svoji nejbližší rodinu.", povídá strýček ženě sedící na sedačce v obýváku, která típla svoji nedokouřenou cigaretu do popelníku.

Konečně jsme měli to potěšení vidět ji zblízka. Byla moc hezká. Musím říct, že mě nepřekvapuje, že strýčka okouzlila. Hádala bych ji tak něco málo ke třicítce. Měla dlouhé hnědé vlasy stáhnuté gumičkou dozadu.

Byla mi sympatická, ale vlastně jen do té doby než promluvila. Její hlas byl takový písklavě ochraptělý a snad každé páté slovo, které vypustila z pusy, bylo sprosté.

"Tak ahoj, rodinko, já jsem Bohuna. Ráda Vás poznávám".

"A ty se jmenuješ jak, fešáku?", lísala se na mého bratra, který při pohledu na její prsa celý zrudnul.

"Koukám, že jste donesli něco tekutýho do krku, tak si ťuknem, ne? Béďo, cukrouši, nečumákuj pořád v té kuchyni a pojď si k nám už sakra sednout!", volá Bohuna na strýčka.

"Nedáte si cígo? Já musím hulit v jednom kuse", povídá na vysvětlenou Bohuna a zapaluje si další cigaretu.

Přichází strýček a nese nám kávu a čaj, cestou ke stolu musí překročit krásné nožky své mladé přítelkyně, aby o ně nezakopnul.

Očima jsme zhodnotili celkovou situaci: V kuchyni se povalovala hromada špinavého nádobí, za sedačkou v obýváku ležela odhozená červená krajková podprsenka i s kalhotkami. Koberec v obýváku, který strýček koupil "sám sobě" minulý měsíc k narozeninám, byl pod konferákem popálený od odhozených vajglů. Dveře do ložnice Béďa pro jistotu předvídavě zamknul, ještě před našim příchodem.

O tom, že strýček nemá již žádné čisté prádlo, napovídalo jeho tričko se zaschlými skvrnami od kečupu. Asi měli včera špagety, pomyslela jsem si, ostatně o tom napovídal i obsah špinavého hrnce v dřezu. Strýček by na sebe nikdy nenavlíkl nic špinavého a už teprve ne, když k němu přijde návštěva.

Do kotelny Bohuna přikládat nechodila a aby ji nebyla přes den zima, když byl Bedřich v práci, zapla si elektrickou troubu a otevřela její dvířka dokořán. Nakupoval i vařil Béďa sám, na to už byl za ta léta staromládeneckého života zvyklý.

Maminčině naivní otázce: "Jaké budete péct Bohunko vánoční cukroví a chystáte se mýt okna, už by to potřebovala", se Bohuna vysmála.

"Jsi blbá? Copak jsem nějakej magor, přece si nezničím tyhle krásný nechty za pětikilo!"

Ticho, které by se dalo najednou krájet, přerušil strýček.

"Dáte si něco tvrdšího na zahřátí?", zeptal se nás Bedřich, který nervózně zakrýval před našimi pohledy svoji díru v ponožce, ze které se mu klubal palec.

"Já si dám panáka na uklidněnou", povídá zaskočeně maminka.

Byla hezká, mladá, ale pro strejdu až moc jednoduchá. Béďa je vzdělaný muž s všeobecným přehledem v každé oblasti života, umění a vědy. Strýček to už asi také poznal, protože mlčky popíjel druhou skleničku vína. Byl docela chováním a neuváženými slovy své přítelkyně Bohuny v rozpacích.

Maminka si strýčka zavolala do kuchyně a vážně si s ním promluvila za zavřenými dveřmi. Brácha a tatínek se zatím s Bohunkou skvěle bavili. Oba civěli Bohuně do výstřihu a řehtali se, jako koně, jejímu chraplavému chichotání. Mně ty jejich vtipy nepřipadaly zase tak moc vtipné a tak jsem jen seděla a popíjela svůj ovocný čaj.

Strýček po prvotním rozčarování a snad i po maminčině domluvě, ze slepé lásky vystřízlivěl a naznačil své trochu povrchní Bohunce, že bude lepší, když se rozejdou.

To si Bohuna nenechala jen tak líbit. Jakmile Béďa odjel jedno ráno do práce, nečekaně rychle se od něj sama odstěhovala. Bylo to přesně pět dní po našem seznamovacím večírku.

Ještě než bez rozloučení zmizela, stačila strejdovi ukrást dvacet tisíc, které měl schované v šuplíku na nové auto. Na památku mu tam nechala jeden ze svých starých kufrů, který byl plný spodního prádla.

Strýček z toho měl málem infarkt, úplně ho to položilo. Na policii nešel, nechtěl mít ostudu po celé naši malé vesnici. Za těch čtrnáct dní sexuálních služeb, které strýčkovi krásná Bohuna poskytovala, si ji strýček až moc přeplatil.

Jedinou výhodou této strýčkovy epizody bylo, že vyvrátil úplně navždy tvrzení místní drbny Popelkové o jeho menšinové sexuální orientaci. Kupodivu v očích vdavek chtivých žen si tímto románkem získal jejich pozornost. Svobodné, rozvedené, ale i vdané ženy z naší vesničky si našeho Bédě začaly víc všímat. Zvedla se jeho tržní hodnota jako "sexuálně zdatného samce".

Pro mně s bráchou nastal čas vyslechnout si přednášku našich rodičů na téma: "co je to bezpečný sex".

Brácha tvrdil, že tato přednáška pro nás dva byla ještě moc předčasná. V našem okolí se totiž pro takové exoty nevyskytovala v nejbližším okolí žádná vhodná oběť, alespoň zatím ne.

 

Autor: Kamila Urbanovákamila | čtvrtek 16.6.2011 7:49 | karma článku: 0 | přečteno: 33x
  • Další články autora

Kamila Urbanovákamila

Medailónek brněnské výtvarnice a fotografky Jitky Havlové

V Brně bydlí a tvoří malířka a fotografka Jitka Havlová. Právě v těchto dnech vrcholí v Adamově výstava jejich obrazů a fotografií s názvem "Náš barevný svět".

18.10.2013 v 23:39 | Karma: 11,74 | Přečteno: 1017x | Diskuse| Kultura

Kamila Urbanovákamila

Terapeutické pohádky - pomoc pro maminky

Když se Vám narodí děťátko, zažíváte ty nejradostnější okamžiky v životě. Je to nepopsatelný pocit štěstí, naplnění a příval endorfinů. Když se ale rodičům narodí miminko o několik měsíců dříve, které se vejde do dlaně, nemá ani jeden kilogram a jeho život závisí na přístrojích, zaplaví vás pocit beznaděje a strachu...

11.10.2013 v 19:45 | Karma: 8,55 | Přečteno: 449x | Diskuse| Ona

Kamila Urbanovákamila

Hráč

Milana vzbudilo až bubnování dešťových kapek na parapet. Ostrá bolest hlavy ho bodala do spánků. Odstrčil ze sebe ruku mladé polonahé rusovlásky, která ho svírala pevně kolem ramen.

25.8.2013 v 21:21 | Karma: 12,81 | Přečteno: 458x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Holčička z cukru

Život mladých dívek je plný pokušení a mnohdy ukrývá i nejedno tajemství...........

23.8.2013 v 23:33 | Karma: 12,81 | Přečteno: 732x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Voníš mi, lásko

(sonet) Voníš mi lásko po heřmánku v náručí plné kopretin, kradeš mě něžně z kouzla spánku, chutnáš jak jedno z drahých vín.

20.8.2013 v 9:27 | Karma: 11,06 | Přečteno: 525x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Starý pán

Letní povídka pro Víkend MF DNES. Vidět věci krásnější, než jaké ve skutečnosti jsou, to uměl ten starý pán... Škoda, že včera není dnes...

11.8.2013 v 0:26 | Karma: 24,04 | Přečteno: 1891x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

U koní

Vše, co mám tolik rád, stromy, louky, květy i černobílé lidské světy přes zimu chodí spát. Jen z koňského sedla louka rozbředlá, zdá se mi zase krásně barevná. Kůň provoní vzduch jarem, když na horách je sníh, kopyta koní divokých rozezní půdu cvalem. A hřebec sivý rozšlape zimu na márách, zatímco vítr v jarních hrách už češe koňské hřívy. Když běžím s ním, sním..., já, jezdec bez křídel k potupě fyzikálních pravidel našeho vesmíru, ten přítel čtyřnohý mi dává křídla na míru.

5.6.2012 v 13:45 | Karma: 5,14 | Přečteno: 575x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Amarouny

Alice nastoupila na dva měsíce na brigádu k výrobě "amarounů". Sériová výroba umělého masa z klonovaných bílkovin patří k těm lépe placeným a není tady taková nuda, jakou zažila loni v teleportační síti firmy Out line. Taky se zde něco nového naučí a získá plno nových informací pro svou závěrečnou diplomovou práci.

5.4.2012 v 9:27 | Karma: 8,77 | Přečteno: 625x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Když sněží

Náruč tvé maminky je louka s květy. Cestičky vrásek utkané léty překryly vzpomínky...

4.4.2012 v 13:45 | Karma: 9,89 | Přečteno: 682x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Letní tuplák

Naše vesnička s počtem obyvatel tři sta nemá žádné kulturní vyžití. Ale blýská se na lepší časy.

4.4.2012 v 9:21 | Karma: 9,22 | Přečteno: 725x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Anděl na horách

Konečně napadl sníh. Solidární strýček Bedřich se obětoval a strávil s námi nedělní odpoledne na horách. Vytáhli jsme z půdy staré lyže a na hrubé pletené svetry jsme si navlékli šusťáky, které mi a bratrovi maminka ušila na povinný lyžařský výcvik do sedmé třídy.

3.4.2012 v 8:44 | Karma: 8,50 | Přečteno: 746x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Bohunka

Je sychravý podzimní podvečer a na ospalou krajinu se snáší mlha. Pouze kouř, valící se z komínů sousedních spoluobčanů si lehce pohrává s místní inverzí. Jsme zalezlí v teple domova. Maminka žehlí prádlo a tatínek ukolébán pohyby žehličky, podřimuje při sledování nedělního pořadu "Křeslo pro hosta". „Už jsou tady!“ volá brácha, šťastný, že je nepropásnul. Naše zvědavá rodinka se během vteřiny seběhla k oknu.

3.4.2012 v 0:00 | Karma: 11,98 | Přečteno: 865x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Maminka zachraňuje

Seděli jsme v naší oblíbené restauraci a vybírali z jídelního lístku. U vedlejšího stolu sbírala špinavé nádobí jedna mladá servírka a chystala tak stůl pro další hosty. Konečně přišla i k nám. Načmárala si naši objednávku do svého notýsku. „A co si dáte k pití?“, zeptala se nás a zvedla na moment oči ze svých poznámek. Martin se na ni usmál a objednal dvě deci bílého.

2.4.2012 v 10:15 | Karma: 18,50 | Přečteno: 1886x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Stromy

Nemocné ruce ve větru sklání, tolik nám toho ještě říci chtěl... Mráz vyryl řeky do vrásčitých dlaní, kéž kořeny své obejmout by směl! Záplavy, sucha, slunce silný žár přečkal ten milenců svědek tichý, potkával štěstí, zármutek i žal, stovky let přešly, zatímco tu stál... Možná mu zbývá jaro poslední, snad už jen dní pár, kdo ví? Písmena v srdcích halí šedý mech.

2.4.2012 v 8:30 | Karma: 7,58 | Přečteno: 560x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Krajina za obrazem

Krajinu za obrazem ještě málo znáš, znějí tam slova "Otče náš", tu steskem truchlí zem. Snad blázen necítí tu vůni naftalínu, když dere se z úst "A odpusť moji vinu, jako i já odpouštím svým viníkům!", tam odchází se vstříc prázdným dnům...

11.10.2011 v 7:41 | Karma: 9,75 | Přečteno: 543x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Babí léto

Hrst plnou démantů navléknu na stéblo, blýskavý šperk je ranní rosa a abych netančila bosa, střevíčky z pavučinek nazuji si jemně.

13.9.2011 v 13:45 | Karma: 7,10 | Přečteno: 495x | Diskuse| Poezie a próza

Kamila Urbanovákamila

Návrat do práce

Když se narodil můj druhý syn, plánovala jsem s ním zůstat na mateřské tři roky. Byly mu sotva dva, když dostal salmonelózu a já s ním tehdy odcházela z ordinace dětského lékaře, když vtom mi začal vyzvánět mobil. "Velice by nám pomohlo, kdybys nastoupila dříve, máme moc zakázek a nestíháme..." Těžké bylo rozhodování, malý byl nemocný, uplakaný a pokakaný. Dva týdny jsme trávili mezi koupelou a záchodem. Po zvažování všech pro a proti a i díky tomu, že průjem pomalu ustupoval, jsem po naléhání šéfa nakonec přece jen svolila. Naše záchrana se tehdy jmenovala babička v domě.

15.6.2011 v 7:46 | Karma: 3,96 | Přečteno: 113x | Diskuse| Ona

Kamila Urbanovákamila

Jak jsme strýčkovi podali seznamovací inzerát

Ve svých čtyřiceti dvou letech byl stále sám. Měl několik krátkých známostí, ale ještě nepotkal tu pravou. Podezírám jej, že schválně. Vždycky, když se měl vyjádřit k budoucnosti vztahu "nahodil zpátečku", alespoň tak nějak mi to říkala maminka. Maminka ho zná nejlépe, strýček Bedřich je přece její bratr. Ta ho už má prokouknutého "skrz na skrz".

12.6.2011 v 13:36 | Karma: 3,61 | Přečteno: 60x | Diskuse| Ona

Kamila Urbanovákamila

Kocour mého dědečka

Můj dědeček Josef neměl lehký život. Lehký život neměla ani moje babička Marie, to proto, že si vzala za muže mého dědu. Dědečkovi bylo čtyřicet let, když se z něj stal nezaměstnaný havíř. Bylo to ve třicátých letech minulého století, právě vrcholila světová hospodářská krize. Tehdy přišel na svět můj tatínek. Tatínek se narodil jako jedno z dvojčat. Když při porodu, řekla porodní bába, že tam je ještě jedno dítě, dědeček se chtěl jít prý na půdu oběsit. Doma měl už totiž čtyři starší děti. Jisté je, že to tehdy děda neudělal. Dědeček byl povahy měkké a nikdy by ani mouše neublížil. Místo toho šel děda zapít svůj žal do hospody.

11.6.2011 v 4:11 | Karma: 0 | Přečteno: 33x | Diskuse| Ona

Kamila Urbanovákamila

Pohádka na víkend - Jak datel stávkoval

Dneska si stávkuje kdekdo, tak proč by nemohl i jeden malý pták, který je navíc tak velice důležitý pro les?...

10.6.2011 v 8:08 | Karma: 13,20 | Přečteno: 892x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 82
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1393x
Díky, že mě čtete! Ráda píšu i pro děti. Moje webovky: http://urbanovakamila.eu/
Pohádky: http://www.babyonline.cz/akcni-svet-deti/pohadky/pohadky-o-zviratkach/veverka
Knížky si můžete zakoupit zde:

http://www.prah.cz/knihy/zviratka-z-batuzku-beruska-urbanova-kamila-287

http://www.prah.cz/knihy/zviratka-z-batuzku-veverka-urbanova-kamila-285